Temný učedník 2 – Jantar a železo Margaret Weis

Druhé pokračování trilogie Temný učedník 2
Napsal Malfin

Shrnutí z minula: Mína se poté, co ji opustila Temná královna zamiluje do Chemoše, boha smrti. Ten ji pověří šířením jeho slova na Krynnu a získávání nových stoupenců. Chemoš má plán, jak se stát rozhodující mocí na Krynnu. Ten spočívá ve vytvoření armády stoupenců, kteří získali „nikdy nekončící život“ výměnou za příslib uctívání Pána smrti. Z takových stoupenců se stávají oživlé mrtvoly, které necítí, nepotřebují jíst, pít, jsou prakticky nezničitelní a ztrácí zájem o dění okolo, s vyjímkou uposlechnutí volání Míny. Poměrně silné kafe na Dragonlance (od počátku jsem čekal, jak z toho nakonec autorka vybruslí).

 

Dále se nám zde objevují, v tomto druhém pokračování trilogie Temný učedník, šotek Rulík, který je schopen rozmlouvat s mrtvými a Majereho mnich Rhys, který vlastně slouží Zeboim, protože se Majereho zřekl (ne však obráceně). Rhys i Rulík pomůžou Zeboim získat ducha jejího syna od rytíře smrti a tak mohou oba (vlastně i s fenkou Attou) pokračovat v pronásledování Rhysova bratra, Chemošova Milovaného, kterého se Rhys rozhodl zničit, i když zatím neví jak.

 

Celá kniha se nese v duchu hledání receptu na zničení armády Chemošových stoupenců – Milovaných a odkrytí Mínina původu. Recept na zničení Milovaných se ukáže asi v polovině knihy, a jak všichni čekali, není to nic, co by bylo zcela jednoduché a cena je příliš vysoká. Mínin původ je poté odhalen až v samotném závěru knihy a je to teda opět „silná káva na Dragonlance“.

 

Dějové linie Rhyse a Míny se spojí až v samotném závěru, kdy jsem přesně nepochopil, proč se Mína domnívá, že o ní Rhys má informace, pro které je ochotna Rhyse mučit (takže pokud to někdo postřehl, sem s tím). Celé je to trochu zamotané, ale když člověk knihu čte, je to až na ty dvě výše zmíněné informace docela čajíček. Už jsem byl unaven Rulíkem, který je „tak trochu neobvyklý šotek“. Oni asi „obvyklí šotci“ na Krynnu vlastně ani nejsou!

 

V celé knize jsou, více než kdy dříve, cítit provázky bohů přivázaných k loutkám na zemi, které hrají jejích malé hry a plní jejich přání. Dojde i na sněm prakticky celého pantheonu, kdy spolu diskutují a hádají se, až se voda Krvavého moře vzdouvá a bouří. Navíc každý bůh má své vlastní plány, své vlastní informace a své vlastní tužby (jak je ostatně zvykem). Objeví se také Věž vysoké magie, která byla zničena za Pohromy. Síň navíc obsahuje tajmnou Síň rouhání – Solio Febalas, která obsahuje knězem-králem ukradené artefakty ve Věku moci. Nuitár věž znovu vystavěl a jak se domnívám, věž i síň ještě sehraje svou roli v dalším díle. V celé knize jde jen o jedno: přemostit první a třetí díl. Jistě objeví se zde několik důležitých informací, vodítek a podnětů, ale jinak by se to celé vešlo do knihy předešlé (nebo té následující). Samozřejmě za předpokladu, že by nebylo tak módní psát trilogie. Trochu nudný rozjezd, ale hodně zajímavý závěr. A jsem zvědavý, zda to vydrží i do závěru trilogie.

Napsal Malfin 29.11.2011
Diskuze k tomuto článku již probíhá, můžete se přidat zde.
Obsahuje 20 příspěvků.
ČAS 0.11218190193176 secREMOTE_IP: 54.90.207.75