Hrdinové 5 - Brány Thorbardinu, Dan Parkinson

Mezi napsáním tohoto článečku a dočtením knihy uplynula delší doba. Tu dobu jsem potřeboval, abych vstřebal všechny pocity, které ve mně kniha vyvolala. Kniha patří do série Hrdinové. Jako hrdiny v Dragonlance nemusí být nutně vnímány pouze postavy, které vedou hlavní předivo děje světa. Mezi takové patří i trpaslík z této knihy. Děj se odehrává před Válkou kopí.

Děj se točí okolo Tajna Hroudy. Trpasličího obyvatele Thorbadinu. Trpaslík bez známého původu, nalezenec, který nemá o moc větší postavení než žebrák. Smí se vyučit, avšak stále dělá podřadnou práci a ke kovadlině přičichne pouze ve volných chvílích, když už ostatní učni odešli. Jinak si vydělává na živobytí jako poslíček pro jednoho obchodníka. Jediné co má je jeho sen. Sen, který se mu zdá celý život, ale teprve nedávno začal dávat smysl. Vlastně má ještě jedno – přízeň krásné trpaslice Jilian.

Kniha začíná tím, že Tajn utíká jen tak jak ho Reorx stvořil před smečkou velkých koček. Už už se zdá, že nám hlavní hrdina zemře hned na začátku a kniha bude muset být vydána ve formátu „do dlaně“, když se Tajnovi podaří jednu kočku zabít. Jako vynalézavý trpaslík gnómského typu (jak jsem řekl, je původ nejasný) využije z mrtvoly kočky, co se jen dá pro nový oděv, zbraně. Jako by se začalo štěstí přiklánět na stranu Tajna, když najednou potká šotka! Společně se vydají za Tajnovým snem. Tajnovi se zdá o Gralenově přilbě, která je ukrytá někde za branami Thorbadinu. Cítí nutkání ji nalézt a vrátit. To však není vše, přilba mu má ukázat zapomenutou stezku do Thorbadinu, kterou by mohli nepřátelé využít pro vpád do trpasličího království.

Překřídlo s Jilian se snaží Tajna najít. Tajn se snaží se šotkem najít helmu. Nad nimi poletuje gnóm, který nemůže přistát se svým létajícím strojem. Kolem Tajna se nejdříve stahují černé, veliké kočky, které usilují o jeho život. Poté se kolem potulují skřetí a trolí jednotky, které se pachtí za Thaksis ví čím.

Takže tady máme Tajna a šotka. Do toho se přidává ještě Překřídlo –hraničář, který je za pomocí lsti donucen pomoci Jilian hledat Tajna. Jednoho šíleného gnóma v létajícím stroji, jednoho mága, jednoho elfa, hromadu nepřátel a jejich velitelku se sušeným renegátem, který ji radí a využívá. Když tohle dáme všechno dohromady, výjde nám pozoruhodný příběh, který se sice rozvláčně začíná, ale relativně svižně končí. To však není všechno! Jak jsem řekl, zpočátku mě děj příliš neunesl. Tajn mi příliš jako trpaslík nesedí – žádný archetyp hrdiny se nekoná, avšak to Lasička nebyl taky. Co mi vadilo, bylo to, že se děj bije s Draky trpasličích hlubin. Helmu, kterou má najít Raistlin v Žamanu najde Tajn někde jinde a odnese ji do Thorbadinu. Jeho návrat není v knize nijak řešen, ono ani příliš nejde o helmu, jako o to, že se nachází na místě, kudy mohou nepřátelé vstoupit do Thorbadinu. Kniha mě přílíš nenadchla. Dost dlouho jsem taky hledal nějaké vodítko v textu o tom, kdy se vlastně kniha odehrává. I přes tyto mé osobní výtky mě konec překvapil – byl rychlý, dobře napsaný a i zábavný. Těžko říci, jestli však hledám pozitiva nebo jsem to dočetl už jen proto abych to měl za sebou.

A propo, mám pro Vás hádanku. Víte k čemu je trpaslíkovi, kladivo které právě vykoval za použití toho co našel v přírodě? No přece k tomu, aby vykoval další kladivo! Přesně takhle myslí trpaslík.