Temný učedník 1- Jantar a popel - Margaret Weis

Věk smrtelných. Dračice Malys je mrtvá a Temná královna také. Mina oplakává smrt své Bohyně i přesto, že ji chtěla zabít a vzít si její tělo. Svět už není jako dříve a jediný kdo jí zůstal je minotaur. Ten si o ní dělá starosti, protože Mína, hlídajíc hrob, nechce odejít a žít dále. Minotaura navíc povolává jeho bůh Sargonas do boje v Silvanestu. Takhle nějak by se dal popsat začátek nové série Dragonlance Temný učedník.
Napsal Malfin
 
 
Temný učedník volně navazuje na události Války duší a opět promíchává balíček karet na Ansalonu. I přes to, že Ansalon přišel o dva ze svých hlavních bohů – Takhisis a Paladina, hra života se hraje dál. Jen se změnili hlavní hráči. Všude je zmatek. Bohové, kteří opět nalezli svět, který Takhisis ukradla, se snaží obnovit všechnu svou moc a získávají nové uctívače. Skvělá příležitost pro ty, kteří chtějí postoupit na žebříčku. A přesně takovým je Chemoš. 
 
Chemoš je bůh mrtvých. Jeho doménou jsou hřbitovy, márnice a všechny místa, kde může najít zemřelé a padlé. Je již znuděn z toho, že jeho stoupenci jsou jen šílenci, kteří oživují mrtvé a nechávají kráčet po zemi zombie. Chce stejně jako ostatní silné a mladé stoupence. A je rozhodnut toho dosáhnout za každou cenu. A Mína je ten nástroj, který mu pomůže! 
 
 
Mína je opuštěná, zrazená a trochu nejistá. Dříve mocná a neohrožená, jakoby volala po někom, kdo ji pozvedne z prachu do kterého upadla. A Chemoš šanci využije. Opět naverbuje Mínu a ta v jeho jménu chodí světem a snaží se získávat nové stoupence. Neslibuje však smrt a hnijící údy. Slibuje nikdy nekončící život, zdraví a energii. A tak Chemoš získává nové, mladé stoupence pro svůj ďábelský plán.
 
 
Svou roli také sehraje bohyně moří Zeboim, temný ne-mrtvý rytíř, Majereho mnich, který krátce po nástupu na scénu změní víru. Celkově to je dobrá sestava pro dobře rozehranou partii. Jantar a popel je první z trilogie Temný učedník. Rozestaví figury, ukáže nám hlavní hráče a katalyzátory, které do děje mohou, ale nemusí, zasáhnout. Kniha je svižná, ale jaksi mi v ní chybělo to kouzlo, které mě opájí při čtení jiných trilogií Dragonlance. Ale, po pravdě, vím, že to je tím, že Věk smrtelníků není zrovna mým nejoblíbenějším. Kniha je však dobře napsaná a doteď nevím, co vlastně má Chemoš v plánu. Jistě, je to takovéto kliše „ovládnout svět a rozdrtit nepřátele pod podpadky svých bot….bla bla bla“, ale jeho plán je stále tajný a Chemoš si dává pozor, aby nic neuniklo. Je nutno překonat určité úkoly, než vystoupí na scénu a pokusí se převzít svět.
 
 
Hlavní postavy nejsou placaté. I když mnich, který žil celý život v klášteře a pak se po 25 letech setká s rodinou a bratrem, by asi mohl být více zmatený a rozčarovaný, když si po takové době za ním přijdou rodiče pro radu. Nicméně ani toto nenarušuje tok plynoucího času v knize. Právě tento tok děje je v knihách Margaret Wies asi to nejlepší.
 
 
Knize chybí to kouzlo, které měly například kroniky, ale s tím se nedá nic dělat – Tanis i Laurana jsou pryč a je třeba žít dál. I tak to vypadá na dobrého následovníka. 
Napsal Malfin 10.06.2011
Diskuze k tomuto článku již probíhá, můžete se přidat zde.
Obsahuje 27 příspěvků.
ČAS 0.12440991401672 secREMOTE_IP: 35.175.174.36